Když 24 hodin nestačí (nesoutěžní příspěvek)

David Drahonínský

Když 24 hodin nestačí (nesoutěžní příspěvek)

Před úrazem jsem žil život, na který bylo 24 hodin denně dost málo času. Úraz mě poslal na půl roku do nemocnice, během kterého jsem většinu času ležel na posteli. Další 3 měsíce jsem strávil v Rehabilitačním Ústavu v Kladrubech, kde jsem již začal jezdit na vozíku. Nebyly to jednoduché začátky, ale časem jsem se s vozíkem zžil. Po 3 měsících jsem se vrátil domů a začal studovat, po ukončení studia pracovat, vyzkoušel jsem různé sporty a s vozíkem procestoval pár zajímavých míst ve světě. Kola u mého vozíku se roztočila a těch 24 hodin, které mi den nabízí, se mi opět zdá strašně málo.

David Drahonínský

Před úrazem běhala, dnes se věnuje paracyklistice. Na handbiku trénuje šestkrát týdně a píše o tom blog. Vyšla ji kniha Paradeník.

"Nemusíš vyhrát, ale nesmíš se nechat porazit."

Kateřina Antošová, patronka soutěže S Actreen žiji naplno a ambasadorka projektu B. Braun pro život

B. Braun pro život